Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.

Celý text na Akutálně.cz.

Jaká byla doba středověku? Jak její duchovní a kulturní hodnoty utvářely vývoj na našem území? Hostem Magazínu Leonardo byl historik a archeolog Petr Sommer, ředitel Centra medievistických studií Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy, vítěz soutěže Česká hlava 2017.

Celý rozhovor na webu Rozhlas Plus.

Sedm českých výzkumníků z různých oborů převzalo Cenu Neuron za přínos světové vědě. Jsou mezi nimi i chemik Emil Paleček nebo historik František Šmahel.

Zpráva na webu ČT24.

Přestože už lopatu do rukou nebere, rád na práci v terénu vzpomíná. Expert na středověkou duchovní kulturu se zasloužil o velké výzkumy klášterů na Strahově v Praze nebo v Sázavě, spolupracoval na rozkrývání klášterů v Praze-Břevnově, v Ostrově u Davle nebo v Berouně. Za svůj dlouholetý přínos české vědě v neděli převezme Národní cenu vlády Česká hlava. "Je to obrovské uznání a moc si ho vážím. Musím ale dodat, že se týká i mých kolegů. Jde o týmovou práci a bez nich bych toho dosáhl málo," připouští skromně osmašedesátiletý vědec.

Celý rozhovor na webu iHned.cz.

Společnost Česká hlava je spolu s Úřadem vlády ČR každoročním vyhlašovatelem stejnojmenných cen – nejprestižnějšího českého ocenění za vědu a výzkum, kterého mohou vědci v naší zemi dosáhnout.
Česká hlava je největší projekt pro rozvoj české vědecké a technické inteligence, tedy té části společnosti, která bývá mnohdy upozaděná, ačkoliv na ni stojí prosperita naší země. Projekt vznikl před 16 lety z iniciativy intelektuálů v čele s Arnoštem Lustigem a prof. Antonínem Holým s jediným cílem – vytvořit projekt pro vědce a techniky, který by jim pomohl získat popularitu a prestiž, kterou v tak hojné míře věnujeme třeba sportovcům či umělcům. Vyhlášení České hlavy vyjadřuje hrdost na české vědce, kteří posunuli naši civilizaci, na jejich vůli, inteligenci, nezlomnost a sebeobětování. Často je považován za tzv. „českou nobelovku". Laureátem hlavního ocenění v roce 2017 se stal prof. Petr Sommer.

Záznam slavnostního večera můžete zhlédnout na webu České televize.

Král Václav IV. se nepotatil. Víc než vládnutí ho zajímaly knihy

Nebyl rozeným politikem jako jeho otec Karel Čtvrtý. Václava IV. spíš zajímaly knihy, sbíral rukopisy. Komplikovaná osobnost a složité historické období - tato kombinace zanechala dojem z vlády Václava IV. jako jednoho z méně šťastných období našich dějin. Je také často vnímán jako ten, který stojí za smrtí Jana Nepomuckého a mistra Jana Husa.

Záznam celého programu na webu iRozhlas.

Pavel Soukup citován v článku Reformátor sto let před Lutherem uveřejněném na stránkách Deutschlandfunk.

Pavlína Cermanová a Martin Nodl vystoupili v televizní magazínu Historie.cs, tentokrát hovořili s Pavlem Himlem o v současnosti stále živém středověku. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Robert Novotný se zúčastnil natáčení televizního magazínu Historie.cs, který se v prosinci 2016 věnoval Václavovi IV., panovníkovi možná trochu neprávem stojícímu ve dvojitém stínu otce a bratra. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Pavlína Mašková je autorkou výstavy pro Městské muzeum Čelákovice. Expozice nese název Byli v Čelákovicích upíři, Půlstoletí od mediálně proslulého archeologického výzkumu.

Virtuální prohlídku výstavy najdete na webu čelákovického muzea.

Rozohovor s Pavlínou Maškovou v pořadu Planetárium si můžete poslechnout v přehrávači ČRo Sever.