Sedm českých výzkumníků z různých oborů převzalo Cenu Neuron za přínos světové vědě. Jsou mezi nimi i chemik Emil Paleček nebo historik František Šmahel.

Zpráva na webu ČT24.

Z Jana Husa se stala jedna z klíčových postav národního a posléze i komunistického mýtu, a tak je těžké představit si ho jako člověka z masa a kostí. Díky poutavé monografii Františka Šmahela, předního evropského odborníka na středověk, už je to ale mnohem snazší. Ve své knize Jan Hus. Život a dílo dokazuje, že cesta českého kněze k pravdě a na hranici vedla přes mnohé jeho pochybnosti a rozpory. Jedno se však nemění: „Hus měl jako málokdo z našeho národa sílu hájit vlastní názor i za cenu smrti a jeho úsilí směřovalo k tomu, co naši praotcové nazývali obecným dobrem," říká František Šmahel.

Celý rozhovor na stránkách časopisu Respekt.

V těchto dnech si připomínáme mimořádnou postavu českých dějin, možná ze všech nejdůležitější. Jan Hus je totiž mužem, k němuž se upínali národní obrozenci, identifikovali se s ním mladočeši, jako mravní autoritu ho vyzdvihoval Tomáš Garrigue Masaryk a přivlastnili si ho i komunisté. Jaký skutečně byl mistr Jan Hus? Patří nenávratně dějepiscům, nebo má stále co říct i současníkům? Deník o tom hovořil s nejvýznamnějším husitským badatelem profesorem Františkem Šmahelem.

Celý rozhovor na serveru deník.cz.

Vědec, jenž je považován za jednoho z největších světových znalců lucemburské dynastie, husitství a české reformace, vystřídal 11 zaměstnání, napsal 32 knih a obdržel 49 poct. Na vysokou školu byl připuštěn až po roční práci v ostravských dolech. Dodnes pracuje v Centru medievistických studií Filozofického ústavu Akademie věd, které založil.

Celý text na Akutálně.cz.

V letních měsících se historická česká města a hrady proměňují ve města středověká. Z původní okrajové zábavy, napodobující středověké souboje, v níž mladí i staří muži hledali možnost vybít si adrenalin, se stal cestující cirkus gigantických rozměrů, K šermířům a bijcům přibyli stánky, markytánky, nápodoba původního jídla, celá zábavní středověká kultura. A sami bojovníci se postupně profesionalizovali natolik, že původní hru na středověké šermíře proměnili v regulérní sport, který se šíří po celém světě. Co nás tak láká na středověkých turnajích a kultuře vůbec? Je to jen hra a obchod, nebo středověkou dobu žijeme i jinak v sobě? Je středověk tak temně romantický, jak si ho představujeme právě při každoročních prázdninových hrách a slavnostech, anebo je to jen mýtus, který budujeme i v nové době? Hosty jsou bojovník Tomáš Gajdošík, působící v HMB (Historical Medieval Battles) a Tomáš Nodl působící jako historik, mediavelista.

Celý pořadi na stránkách ČT.

Podle Martina Nodla (1968) je mylné domnívat se, že naše sociální problémy přinesla až současnost. Spoustu z nich společnost probírala a řešila už před mnoha sty lety. Za svou knihu Středověk v nás (Argo 2015) byl Nodl letos nominován na Magnesii Literu.

Celý rozhovor na webu novinky.cz.

Pavel Soukup citován v článku Reformátor sto let před Lutherem uveřejněném na stránkách Deutschlandfunk.

Pavlína Mašková je autorkou výstavy pro Městské muzeum Čelákovice. Expozice nese název Byli v Čelákovicích upíři, Půlstoletí od mediálně proslulého archeologického výzkumu.

Virtuální prohlídku výstavy najdete na webu čelákovického muzea.

Rozohovor s Pavlínou Maškovou v pořadu Planetárium si můžete poslechnout v přehrávači ČRo Sever.

Pavlína Cermanová a Václav Žůrek jsou auroty námětu, scénáristy a odbornými garanty dokumentárního cyklu Sedm, pečetí Karla IV.

Video pořadu lze přehrát na stránkách České televize.

Karel IV. patřil k jedné z nejvýznamnějších osobností středověké Evropy. Stěžejním záměrem výstavy je prostřednictvím několika vybraných témat představit Karla IV. a jeho dobu ve výzkumných programech Akademie věd ČR a důstojným způsobem tak připomenout 700. výročí jeho narození. Je zřejmé, že vzhledem k dlouhé a bohaté historii Akademie věd ČR jde o výběr z široké palety výzkumných projektů. Výstava si neklade za cíl prezentovat hotové výsledky, ale naopak usiluje o přiblížení stále živého procesu bádání v jeho průběhu. Výstavní projekt přehledně shrnuje obecný přínos Akademie věd ČR k výzkumu středověku a středověkých dějin, včetně představení několika významných osobností-akademiků, kteří se danému tématu věnovali.

Autorem výstavy 7 věží, Karel IV. pohledem akademiků (1316-2016) je Martin Musílek.