Na letošní filmové škole v Uherském Hradišti přijde na přetřes odpověď přisuzovaná Reinhardu Heydrichovi – tedy „smějící se bestie". Jaký je český smysl pro humor a v čem je výjimečný? Spolu s Vojtěchem Bažantem a Martinem Šormem se diskuse účastní Petr Janeček z Filozofické fakulty Karlovy Univerzity.

Anotaci akce najdete na stránkách letní filmové školy.

Martin Nodl poskytl rozhovor příloze Víkend Mladé Fronty Dnes. Tvrdí, že když tuhle epochu označujeme za temnou, mluví z nás pýcha.

Celý rozhovor si můžete přečíst v PDF (827 kB).

Časopis Respekt čtvrtý červencový týden věnoval své hlavní téma kulatému výročí první pražské defenestrace, která zahájila "horkou" fázi husitské revoluce. V obsáhlém článku několikrát vystupuje Pavel Soukup. Na konci příspěvku je pak mezi hlavními informačními zdroji zmíněna kniha Husitské století z produkce Centra medievistických studií.

Celý článek najdete na webu časopisu Respekt.

Mistr Jan Hus je dnes znám jako kazatel a kritik církve své doby. Méně lidí už ví, že byl i rektorem Karlovy univerzity. Premiéra Meteoru na Dvojce Českého rozhlasu připadla na den přesně na výročí upálení Jana Husa, a tak jsme pátrali po nečekané souvislosti s rozhodnutím, že bude upálen. Kostnický koncil se totiž konal roku 1415 v místě, kde bylo pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Právě v den, kdy bylo Janu Husovi popřáno druhé veřejné vystoupení, Slunce potemnělo. Nemohlo to mít vliv na Husův osud? Nevyužili toho jeho odpůrci jako symboliku, že i „vesmír je proti Husovi"? Historik Pavel Soukup odkryl zajímavé souvislosti v příspěvku odvysílaném 6. červemce 2019.

Kolem známého pobytu Jana Husa na středočeském hradě Krakovci v roce 1414 vyvstaly v posledních letech nové badatelské otázky a historicita této epizody mistrova života začala být výrazně zpochybňována. Přednáška Davida Kozlera přístupnou formou shrnula dosavadní odbornou diskusi a představila aktuální stav bádání včetně nejnovějších poznatků.

Více informací najdete na stránkách Husitského muzea v Táboře.

Křesťané se vysmívali Židům, fungoval sarkasmus nebo vtipy související s vyměšováním a všichni společně se smáli lidem s vyšším společenským postavením. Středověký humor dokazuje, že lidé se, ani napříč staletími, příliš nemění. „Lidé používali smích také jako zbraň nebo jako výraz intelektuální nadřazenosti," říká v rozhovoru s Lucií Výbornou doktorand Martin Šorm, jehož jedním z prvních seminářů byl právě ten věnovaný středověkému humoru.

Celý rozhovor si můžete poslechnout na webu Radiožurnálu.

Dvojice mladých historiků Vojtěch Bažant a Martin Šorm boří stereotypy o zamračené středověké Evropě. Slovní hříčky, absurdní humor, ironie, satira i nadsázka, to vše existovalo už tehdy. A k tomu nádavkem prdící mniši, hroziví hlemýždi a zajíci zabijáci.

Celý rozhovor najdete na stránkách Nového Prostoru.

Během setkání vrcholných představitelů akademií V4, které se koná každý rok v jedné z členských zemí, obdržel Martin Šorm Visegrad Group Academies Young Researcher Award. Při této příležitosti poskytl Martin rozhovor pro Akadmický Bulletin, e-magazín AV ČR, vydání 8-9/2018.

Stáhnout PDF si můžete na stránkách Akademie věd.

Robert Novotný se zúčastnil natáčení televizního magazínu Historie.cs, který se v prosinci 2016 věnoval Václavovi IV., panovníkovi možná trochu neprávem stojícímu ve dvojitém stínu otce a bratra. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.

Pavlína Cermanová a Martin Nodl vystoupili v televizní magazínu Historie.cs, tentokrát hovořili s Pavlem Himlem o v současnosti stále živém středověku. Pořad je možné zhlédnout na webu České televize.