Filosofický ústav Akademie věd České republiky pořádá v rámci Týdne vědy pásmo přednášek nazvané Den otevřených dveří, které představují jednotlivá oddělení ústavu a jejich badatelská témata. Pondělní odpoledne patří bádání o středověku a Centru medievistických studií. Všichni jsou srdečně zváni!

9. listopadu 2015 od 15.30, AKC (Jilská 1)

Jak se bádá o středověku v internetové době?

představení medievistických oborů a Centra medievistických studií

Jan Hus: Mediální proměny národního hrdiny

Dušan Coufal: Jan Hus. Rebel, nebo oběť mocných?
Robert Novotný: Jan Hus v učebnicích. Nacionalista, demokrat, revolucionář?
Vojtěch Bažant: Jan Hus na stříbrném plátně

Den otevřených dveří Filosofického ústavu AV ČR

Akademické konferenční centrum (přízemí budovy, Jilská 1)

2. 11. 2015, 10:00
Marek Hrubec, Milan Kreuzzieger: Praha jako globální město
Panelová diskuse se zaměří na Prahu jako „globální město“ („global city“) a na to, jak se liší od jiných „globálních měst“, například Paříže nebo Šanghaje. Bude se přitom věnovat také pražské architektuře, která napomáhá globální rys Prahy spoluvytvářet. Bude se koncentrovat na kosmopolitizaci měst se zaměřením na Prahu. Bude ukazovat souvislosti mezi společností a pražskou architekturou a ukáže příklady represivní architektury.

5. 11. 2015, 10:00
Jan Bažant: Perseus v Čechách. Mýtický hrdina ve výtvarném umění 2
Perseus je jeden z nejslavnějších hrdinů antické mytologie, který se stále ještě nevzamatoval z ran utržených v americkém filmu „Souboj Titánů“ z roku 2010. Přednáška sleduje zobrazení inspirované tímto mýtem v českých zemí od středověku do současnosti. Perseus se v Čechách objevuje již ve 13. století na tzv. Přemyslovském globu, ve 20. byl jedním z hlavních témat kubistického malíře Emila Filly.

9. 11. 2015, 10:00 – 17:00
Kryštof Boháček: Měl Sókratés přátele? Filosofie a přátelství u kořenů Evropy
Přátelství je obvykle chápáno na způsob antropologické konstanty, tedy jako všeobecně rozšířený a interkulturně srozumitelný vztah, jenž nicméně vyrůstá z individuálních a rozumově obtížně postižitelných vzájemných sympatií. Ve starém Řecku ovšem hrálo přátelství roli významné a formálně zakotvené společenské i politické instituce. V počátcích naší kultury tak nacházíme dnešnímu čtenáři obtížně přístupný fenomén několika druhů „přátelství“, mezi nimiž Řekové pečlivě rozlišovali. Zvláštní význam pak celý problém získává na filosofické půdě, neboť filosofie se zrodila v lůně řecké kultur jakožto „přátelství s moudrostí“. Rozumíme tedy vůbec oné typicky řecké perspektivě, na jejímž základě se zrodilo sebevědomé evropské lidství? Tuto otázku budeme zkoumat na postavě Sókrata, jenž měl snad nejvíce přátel ze všech, možná ale, že jen jediného?

Radim Hladík: Komunikace ve vědě aneb proč už si vědci neposílají dopisy
Přednáška se zaměří na způsoby vědecké komunikace a jejich historické kořeny. Nastíní význam technologie knihtisku pro vznik moderní vědy a ukáže, jak se prosadil, ale také proměňoval model článku v odborném časopise jako hlavní publikační platforma. Přednáška dále upozorní na rozdíly mezi učebnicemi, monografiemi a časopisy. V závěru se bude věnovat otázce hodnocení vědění a novým publikačním možnostem, jež nastoupily s digitálními technologiemi.

Filip Vostal: Těkavá nehybnost současné společnosti
Zažíváme nebývalý růst ekonomických indexů a indikátorů. Mnohé důkazy však napovídají o i jejich negativních dopadech na naše prostředí, na mezilidské vztahy a na mentální zdraví jedinců. Dvě protichůdné společenské síly ‐ těkavost a nehybnost ‐ tak v tandemu charakterizují současnou společnost. Na straně jedné musí vše růst, zrychlovat, těkat, intenzifikovat, eskalovat; na straně druhé, v hlubších strukturách společnosti, tyto imperativy produkují nehybnost, regres a možná i úpadek. Moderní společnost se stabilizuje a reprodukuje pouze dynamicky; tedy musí stále zrychlovat. Ale ne proto, aby směřovala k lepší budoucnosti, ale aby mohla zůstat alespoň tam, kde je.