
XVII. letní škola medievistických studií
XVII. letní škola medievistických studií Datum: 3. 9. 2021 – 5. 9. 2021 19.00 Místo konání: Klášteř Sázava program pátek 3. září 19.00 ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Jan Klápště –

XVII. letní škola medievistických studií Datum: 3. 9. 2021 – 5. 9. 2021 19.00 Místo konání: Klášteř Sázava program pátek 3. září 19.00 ÚVODNÍ PŘEDNÁŠKA Jan Klápště –
Reprezentace a praxe sociální kontroly v pozdně středověkých městských komunitách Datum: 25. 6. 2021 9.30 anotace Jagellonské období označil Josef Macek za vrcholnou etapu moci městských obcí.

Josef Válka a myšlení o dějinách Datum: 22. 6. 2021 – 23. 6. 2021 Místo konání: Akademické konferenční centrum, Husova 4a, 110 00 Praha 1 anotace 22. 6. 2021

Jak vypadala středověká města? Jak se v nich žilo ženám, boháčům, žebrákům, zločincům či kupcům? Jak čistá byla a jak bezpečná? Praskala ve švech, nebo vypadala jako větší vesnice? Jak to bylo se záchody, s vodou a čeho se měšťané báli jako čert kříže? S Martinem Nodlem se časopis Tema vypravil do ulic plných hostinců, dílenči nevěstinců…
Celý rozhovor si můžete přečíst v PDF.
102. jour fixe Přednášející: Daniel Boušek Datum: 17. 6. 2021 17.00 Místo konání: online anotace Témat červnového jour fixe zní Polemika s křesťanstvím a islámem v židovské

Martin Nodl poskytl k výročí 600 let čtyř artikuklů pražských rozhovor Mladé Frontě Dnes, ptal se Jan Bohata.
Celý text si můžete stáhnout v PDF.

František Šmahel se začal systematicky věnovat dějinám Tábora na konci 70. let 20. století. Jeho původně zamýšlená revize dosavadních poznatků vyústila ve zcela nový, systematický průzkum dějin husitského Tábora, jehož cílem bylo postihnout veškeré aspekty života vzorového města založeného v roce 1420. Výsledkem autorova bádání byl vznik více než desítky studií, jež zásadním způsobem ozřejmily nejen počátky táborské republiky, ale i dějiny husitské revoluce. Souborné vydání těchto textů však neobohacuje pouze naše poznání geneze české reformace, husitské revoluce a táborských dějin, ale zároveň je i průhledem do autorovy badatelské dílny, pro niž je příznačná precizní znalost pramenů, jejich originální interpretace, stejně jako úcta k bádání mnoha generací starších historiků, bez jejichž přispění by nebylo možné soudobé historické poznání.


Das Königreich Böhmen im ausgehenden Mittelalter war ein Land im Umbruch, wofür in prägender Weise die hussitische Revolution (1419–1436) steht. In fünf Themengruppen beleuchtet der international bekannte und renommierte tschechische Mediävist František Šmahel in den hier vereinigten 25 Aufsätzen aus den vergangenen vier Jahrzehnten, die die Forschung maßgeblich beeinflussten und die teilweise überarbeitet und im Anmerkungsapparat aktualisiert wurden, die mannigfaltigen Aspekte, die Europas Mitte in Bewegung gerieten ließen. Die inhaltliche Spanne der Themen reicht von der politischen Stellung der böhmischen Länder über die sich wandelnden Macht- und Sozialstrukturen, die Rolle Tábors im Hussitismus, das purgatorium sompniatum in der hussitischen Topographie des Jenseits bis hin zur zentralen Rolle der Vier Prager Artikel sowie Fragen der visuellen Agitation im Untersuchungszeitraum.

Rozkvět pražského vysokého učení založeného Karlem IV. přeťal rok 1409, kdy byl vydán Dekret kutnohorský. Ožehavý dokument měnil poměr hlasů na univerzitě ve prospěch Čechů. V jeho důsledku z Prahy odešli zahraniční studenti a mistři, což přispělo k úpadku akademického života. O situaci i kontextu doby hovořil Martin Nodl s Lucií Jahodářovou v časopise Živá Historie.
Celé interview si můžete stáhnout v PDF.