100. jour fixe Přednášející: Lucie Doležalová Datum: 15. 4. 2021 17.00 Místo konání: online anotace Tématem stého jour fixe bude Lipnická bible a její nedávný všestranný výzkum,
Networks – Cooperation – Rivalry Datum: 7. 4. 2021 – 9. 4. 2021 Místo konání: online program Networks – Cooperation – Rivalry The Fourth Biennial Conference of the Medieval
Václav Žůrek společně s Tomášem Klimkem představili několik zajímavých a slavných středověkých rukopisů ze sbírek Národní knihovny v Praze.
V pořadu Hergot! si moderátoři povídali s Adamem Pálkou. Témata se dotýkala náboženských dějin 15. století – o společenských změnách, koncilech a situaci v českých zemích.
Co v nás zůstalo ze středověku? V čem jsme stejní jako naši předkové? Jak vnímali čas? Jak stáří? Jak se ve středověku udávalo, řešily sousedské nesváry, očerňovali protivníci či bojovalo o radnice? V čem to bylo podobné dnešku? Kde se vzal český nacionalismus a kdy vznikly první cestovky? O tom všem hovořil znalec života a mentality středověkého člověka, docent historie Martin Nodl v časopise Téma.
Celý rozhovor si můžete stáhnout ve formátu PDF (645 kB).
Pravidelné nedělní vysílání Divadla NaHraně, tentokrát s hosty Vojtěchem Bažantem a Martinem Šormem o hranicích smíchu ve středověku a knězem Vojtěchem Eliášem nejen o charitě v Libérii v době eboly.
S Martinem Nodlem o morových ranách, Danielu Landovi i o tom, proč dnes názory historiků nepadají na úrodnou půdu. Nejnovější kniha, kterou Martin Nodl připravil k vydání, nese trudný název Mor, flagelanti a vraždění Židů. V druhé polovině osmdesátých let ji ve švýcarské Basileji napsal český exulant František Graus. Vedle ní nakladatelství Argo, kde se Nodl redakčně stará o historickou literaturu, brzy vydá také Studie k počátkům husitského Tábora od legendy českého bádání o středověku, profesora Františka Šmahela. Právě on přitom stojí za Nodlovou volbou vystudovat historii a věnovat se témuž období.
Společným tématem příspěvků českých a polských historiků je recepce marxismu v 50. a 60. letech 20. století v českém a polském medievistickém bádání. Důraz je kladen jak na otázky ideologie, tak na problémy recepce marxismu jako interpretačního přístupu. Vedle toho autoři na konkrétních příkladech ukazují, jakým způsobem se medievisté vyrovnávali s marxismem jako metodologií sociálních věd v bádání historickém, archeologickém i uměnovědném. Komparativně zaměřené příspěvky se snaží vysvětlit, v čem se recepce marxismu v Československu a Polsku lišily, stejně jako ukázat, jak marxismus postupně ztrácel stranickou závaznost na úkor metodologického pluralismu.
Sborník referátů přednesených na konferenci v Žatci roku 2013 je reakcí na soudobou mezinárodní diskusi o pojmu „stát“. Ten byl vytlačen ve prospěch modelu středověkého
