Již roku 1829, kdy František Palacký vydal soubor kronikářských záznamů 15.–17. století pod názvem Staré letopisy české, zařadily se tyto texty mezi nejvýznamnější památky starší české literatury. Nyní vychází první kritická edice nejstarších vrstev letopisů v obnovené řadě Prameny dějin českých.
Kniha Ivana Hlaváčka, předního znalce lucemburské epochy, zpřístupňuje výpisy z register dvorské kanceláře českého a římského krále Václava IV. (1378–1419). Celkem 335 písemností let 1397–1407 se zachovalo v tzv. Codexu Přemysleus, nalezeném na konci 18. století v Přemyšlu a nyní chovaném v pražské Národní knihovně. Soubor je cenný nejen tím, že původní dvorská registra zanikla, ale i díky absenci příslušného václavského svazku ediční řady Regesta imperii.
Po svém vzniku v srpnu 1998 začalo Centrum medievistických studií pořádat mezinárodní kolokvia, na kterých dostávají prostor mladí nadějní vědci, aby představili své výsledky na mezinárodní scéně. První sborník z vědeckého kolokvia, které se konalo v říjnu 1998 v /raue byl věnován duchovním, kulturním a církevním dějinám střední Evropy ve 13.-16. století.
Sborník z příspěvků z kolokvií a konferencí pořádaných v letech 2002-2003 v cyklu „Život ve středověkém klášteře“. Tematické bloky: infirmarium, vizitace, Sázavský klášter, řeholníci na cestách.
Svazek obsahující dvacet studií, které osvětlují prokopskou problematiku z hlediska nejnovějšího historického, archeologického, uměleckohistorického, lingvistického, textologického a antropologického bádání. Kompendium informací o raně středověké Evropě, o jejích politických a náboženských poměrech vypovídá také o kultuře světa benediktinů, jehož součástí opat Prokop byl.
Sborník shrnuje příspěvky ze stejnojmenného pracovního zasedání, které se uskutečnilo v Centru medievistických studií 12. prosince 2002 za účasti českých a polských badatelů. Tematicky se ve sborníku objevují stati věnované otázkám sociální existence městských elit, fungování městské správy s důrazem na sociální postavení městských úředníků, hospodářským a sociokulturním vztahům mezi kláštery (zejména ženskými) a městskými korporacemi, městskému přistěhovalectví, imigraci šlechty do měst, sociotopografii a prostorovému rozšiřování starých sídelních center, majetku církevních korporací ve městě a problematice měšťanských testamentů. Nově použité metodické postupy umožňují detailněji postihnout a porovnat určité sociální jevy, které byly ve středověku vlastní jak českému, tak i polskému městskému prostředí.
