Im vorliegenden Band werden erstmals gesammelt alle erhaltenen Schriften des Gelehrten vorgelegt, viele davon bisher ungedruckt: akademische Erörterungen, Streitschriften, politische und persönliche Briefe (mit Dokumentation der unter Folter erzwungenen Abkehr von Hus und deren Rücknahme, die den Feuertod bewußt in Kauf nahm), und das Corpus delicti „Scutum fidei“, eine originelle Erklärung der Trinität in einem Wassergleichnis. Die ausführliche Einleitung vom besten Kenner der Zeit stellt das Werk und den Menschen auf den gebührenden Platz in der Geistesgeschichte, auch als kleiner Versuch einer Wiedergutmachung im Sinne von Poggio Bracciolini.
Die hier vereinigten Schriften stellen die Essenz der kirchenkritischen Auffassungen von Hus dar, soweit sie vor seiner Gefangennahme in Konstanz entstanden sind. Es sind, neben den akademischen Streitschriften gegen seine teils bekannten, teils anonym bleibenden Gegner, die zentrale Verteidigungsschrift Defensio articulorum Wyclif, die kritische Abrechnung mit der Ablaßlehre und Kreuzzugspropagande Contra cruciatam, vor allem aber die zeitlos gültigen Argumente, auch einem Gegner zumindes Gehör zu schenken, in der programmatischen Schrift De libris hereticorum legendis. Die seit langem vergriffene Edition von Jaroslav Eršil (1926-2008) wird jetzt mit überarbeitetem und ergänztem Quellenapparat und in lesefreundlicher Einrichtung vorgelegt und ist für Historiker, Philologen und Kirchenhistoriker gleichermaßen von größter Relevanz.
Na přelomu 14. a15. století přeložil nejvýznamnější český literát středověku, Tomáš ze Štítného do staročeštiny tehdy velmi aktuální vize svaté Brigity Švédské (1303-1373). Text překladu je dochován ve dvou verzích, první určil autor pro svoji dceru, druhou, stručnější pro zbožné laické čtenáře. Kritická edice obou verzí textu spočívá na pěti úplných opisech díla z patnáctého století. Edici doplňuje kratší studie o kontextu vniku obou verzí překladu.
V pořadí již třetí svazek kritického vydání spisů Petra Chelčického přináší texty devíti pojednání tohoto významného husitského myslitele, které jsou obsaženy v Olomouckém sborníku z konce 15. století. Nalezneme mezi nimi například apokalypticky laděnou Řeč o šelmě a obrazu jejiem, podávající mimořádně kritický obraz zkázy křesťanství na konci středověku a představující jednu z vrcholných prací Chelčického, Repliku proti Mikuláši Biskupcovi, jeden z nejvíce oceňovaných pramenů k dějinám raného táborství a zároveň Petrův nejdůležitější „autobiografický“ text, či Výklad na pašiji sv. Jana, opakovaně odborníky hodnocený jako vůbec „nejhlubší“ dílo Chelčického. Kniha obsahuje rovněž obsáhlou doprovodnou studii, dva rejstříky i další náležitosti.
Publikoval Historický ústav v řadě vydávané CMS.
Již roku 1829, kdy František Palacký vydal soubor kronikářských záznamů 15.–17. století pod názvem Staré letopisy české, zařadily se tyto texty mezi nejvýznamnější památky starší české literatury. Nyní vychází první kritická edice nejstarších vrstev letopisů v obnovené řadě Prameny dějin českých.
Kniha Ivana Hlaváčka, předního znalce lucemburské epochy, zpřístupňuje výpisy z register dvorské kanceláře českého a římského krále Václava IV. (1378–1419). Celkem 335 písemností let 1397–1407 se zachovalo v tzv. Codexu Přemysleus, nalezeném na konci 18. století v Přemyšlu a nyní chovaném v pražské Národní knihovně. Soubor je cenný nejen tím, že původní dvorská registra zanikla, ale i díky absenci příslušného václavského svazku ediční řady Regesta imperii.
