První rozsáhlá vědecká biografie jednoho z nejvýznamnějších reprezentantů českého univerzitního národa prvních dvou desetiletí 15. století, filozofa, jenž za své názory a postoje skončil na kostnické hranici a jenž se stal společně s Janem Husem symbolem české reformace a husitské revoluce.
Tato kniha je první publikací v češtině, která se věnuje všem aspektům spojeným s touto pozdní fází křížových výprav. Do knihy přispělo 15 historiků z Francie, České republiky a dalších evropských zemí. Jejich texty Vás zavedou na nejrůznější bojiště v Evropě i ve Středomoří, ale i na místa, kde se o křížové výpravě pouze vášnivě debatovalo. Kniha integruje do dějin pozdních kruciát i výpravy proti husitům a věnuje se také českému přínosu k diplomatickému řešení turecké hrozby v době Jiřího z Poděbrad.
Dekret kutnohorský byl pro mistry tří univerzitních národů a stejně tak i pro většinu mistrů českého národa zcela nečekaným aktem, jenž mohl být přičítán panovníkovu momentálnímu rozpoložení mysli, jež ostatně byla po celý jeho život neklidná a nevyzpytatelná.
Němečtí mistři byli zaskočeni a jen klopotně hledali cesty ven ze situace, kterou neznali… Nikdo z nich však nepočítal, že by škrtnutím královského pera mohlo dojít ke změně hlasů na pražské univerzitě.
Husitství je fenoménem, který výrazně zasáhl do českých i středoevropských dějin sklonku středověku, jeho silné ozvuky však nalezneme i v staletích následujících, minulost nedávnou nevyjímaje. Oba tyto rozměry sleduje kniha, na jejímž vzniku se sešli kolegové, přátelé i žáci významného českého historika Petra Čorneje, aby společně vyjádřili respekt i sympatie k této nepřehlédnutelné osobnosti současného dějepisectví. První dva oddíly se na vybraných tématech snaží rekonstruovat jak události dramatického období první třetiny 15. století, tak i následný vývoj, který charakterizovalo úsilí o uhájení výsledků revoluce. Samostatný blok je věnován výtvarnému umění, slovesné kultuře a jazyku památek husitské doby. Závěrečné dva oddíly pak přibližují vznik husitského „mýtu“, kdy již vlastní události 15. století ustoupily do pozadí, a husitství bylo využíváno jako argument v politických či národnostních zápasech. Autoři sledují husitské aktualizace od doby předbělohorské až po padesátá léta 20. století, ukazují proměny jeho uměleckého obrazu a přibližují i vývoj husitologického bádání.
V tématickém pásmu pořadů Civilizace vystoupil Martin Nodl v dílu věnovaném tématu dětí na středověkém dvoře.
Záznam pořadu je uložen na stránkách ČRo.
