CZ

Dlouho očekávaný pandán k Encyklopedii českých klášterů sestavil početný kolektiv předních odborníků, kteří se problematikou dlouhodobě zabývají a s výjimkou jediného autora a koordinátora působí na Moravě. Text – vedle delších úvodních statí – je soustředěný do jednotlivých encyklopedických hesel podle lokalit a doprovází ho velké množství ilustrací, jednak dobových vyobrazení, ale i současných fotografií, plánků, znaků řádů apod.

V první části knihy se autor pokouší odhalit vnitřní souvislosti mezi Karlovým mládím ve Francii, politickými i reprezentačními aktivitami Jana Lucemburského na pařížském dvoře v první polovině 14. století či Karlovými postoji ve stoleté válce a podobou i účelem pařížských slavností na počátku roku 1378. V závěru pak detailním způsobem analyzuje odezvy pařížské schůzky „dvou Karlů“. Druhá část knihy, opět vystavěná na dobových pramenech i vyobrazeních, obsahuje více než desítku jedinečně vystavěných etud, v nichž autor na základě nejnovějších poznatků archeologie, kulturní antropologie či ikonografie rozkrývá způsob organizování královských slavností a banketů, ubytovávání jejich hostí, vztah lidí a koní, způsoby stolování, recepty pokrmů, které Karel IV. a jeho družina v Paříži pojídali, význam ostatků pro panovnickou reprezentaci, dobovou módu, hygienu i kurtoazii dvorských gest.

Triptych karlovských studií se pokouší na několika příkladech zachytit konkrétní problémy jak Karlovy osobnosti, tak především doby, v níž žil. První část je pokusem o nový pohled na jeden ze způsobů Karlovy sebeprezentace. Druhá část triptychu je věnována problematice českého středověkého nacionalismu a národního vědomí. Klade za cíl částečně relativizovat genetické pojetí rozvoje těchto jevů v průběhu 14. století a zároveň se snaží poukázat na úlohu intelektuálů při formování nacionalismu a národního vědomí v českém prostředí. Na příkladě několika generací kronikářů ukazuje, že intelektuálové na jedné straně citlivě reflektovali dobové společenské představy, na straně druhé však v mnoha ohledech do těchto představ vědomě vnášeli názory, jež byly ve společnosti prozatím přítomny pouze podprahově a hrály zcela okrajovou úlohu. Na druhou část navazuje část třetí, ohledávající způsob, jakým duchovní vzdělanci 14. století nakládali se staršími hagiografickými texty a jak je přizpůsobovali dobovým kritériím laické zbožnosti.

Předkládaný svazek přináší texty dvaceti autorů z České republiky, Rakouska, Německa a Polska, kteří se k daným tématům vyjadřují z hlediska aktuálního stavu historického, archeologického, uměleckohistorického, lingvistického, textologického a antropologického bádání. Velká informační hodnota celého souboru je založena na mimořádně širokém spektru pohledů, jimiž se k prokopské problematice přikládají evropská měřítka.

Tento soubor studií o nejstarších českých dějinách vznikl z přednášek předních českých odborníků konaných při příležitosti výstavy „Střed Evropy okolo roku 1000″. Jejich cílem bylo poukázat na výsledky nejnovějšího bádání o celé řadě politických a kulturních jevů, souvisejících se začleňováním mladých středoevropských monarchií do celoevropského kontextu.

The present collection, divided into three thematic sections, includes twenty-one studies on the history of the University of Prague from its foundation in 1348 to the 16th century. The first section is devoted to the birth of the university, its first institutions, the growth of the earliest colleges and the victory of the Reformist party. The second part concentrates on the curriculum, examinations, graduations and annual disputations of the Faculty of Liberal Arts. Section three deals with university polemics about universalia realia, mainly in relation to the scholarly and literary activity of Jerome of Prague (+ 1416).

Kniha náleží do žánru „Ego-Histoire“, zčásti je však i autentickouvýpovědí o badatelském úsilí generačně provázanéskupiny domácích i zahraničních historiků pozdníhostředověku. První část knihy tvoří soubory kritických recenzía drobných textů, které osvětlují mezinárodní diskusio místě husitství a české reformace v obecných dějináchEvropy. Druhá část přináší portréty a prezentacepředních medievistů i jejich významných děl, do třetíhooddílu jsou zahrnuty vzpomínkové skici a nekrology.

Osmisté padesáté výročí druhé královské korunovace přemyslovského vládce Vladislava II. se stalo podnětem k uskutečnění vědecké konference zabývající se touto událostí. Monografie přináší v 21 kapitolách vše nejpodstatnější o životě a díle českého krále a jeho zakladatelských aktivit. Na monografii se podílelo 27 autorů ze čtyř středoevropských zemí, kteří se danému tématu vyjadřují z pohledu čistě historického, ale i archeologie, dějin umění a architektury, kastellogie, numismatiky a sfragistiky. Široké spektrum těchto záběrů tak přináší zajímavý a plastický obraz neklidného a vzrušujícího 12. století, o kterém autoři doufají, že bude zajímavý pro širší veřejnost.