Konference je zaměřena na stále živou problematiku slovanských počátků české kultury a vzdělanosti. Jedním ze základních problémů raných českých dějin je otázka kontinuity staroslověnské vzdělanosti mezi obdobím velkomoravským a v období přemyslovských Čech 10. a 11. století. Jako nejdůležitější se jeví otázka existence a rozšíření staroslověnského písemnictví a liturgie do založení Sázavského kláštera, který můžeme považovat za jediné historicky doložené centrum uvedené kulturní orientace. Cílem konference je usouvztažnění pohledů historického a filologického bádání a naznačení dalších možných cest výzkumu, především formou vzájemné diskuse.